|
|
Analýza vývoje vegetace krkonošské tundry s využitím časové řady ortofot
Pajmová, Petra ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Analýza vývoje vegetace krkonošské tundry s využitím časové řady Cílem této studie je analyzovat změny vegetac alpínské tundry v Krkonoších s využitím archivních a současných leteckých snímků s červeným, zeleným a modrým pásmem a prostorovým rozlišením 0,5 m. tři rozdílnými typy vegetace a dále širší území východní tundry epších výsledků klasifikace bylo testováno několik klasifikačních objektově orientovaná klasifikace) podrobnější analýzu travních druhů byla pro oblast použita neřízená a rozšířená časová řada ortofot (5 časových horizontů) Nejvyšší celková přesnost byla ve všech studovaných oblastech přes 70 %, v některých případech přes 80 %. výjimkou Luční hory (58 %), byly p nejlepší celkové přesnosti vyšší než 65 % Po porovnání výsledků klasifikací mezi lety 2004 a 2020 se ukázal možný trend vývoje důvodu malé přesnosti klasifikací dat z nelze spolehlivě doložit Klíčová slova: tundra, dálkový průzkum Země, Krkonošský
|
|
|
Laboratory/Field Spectroscopy and Remote Sensing Image Data for Vegetation Studies
Červená, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent) ; Müllerová, Jana (oponent)
Dominantní druhy vegetace dvou strukturálně a funkčně odlišných horských ekosystémů byly studovány pomocí laboratorní a terénní spektroskopie a obrazových dat dálkového průzkumu Země: (1) člověkem ovlivněný homogenní stálezelený jehličnatý les reprezentovaný porostem smrku ztepilého v Krušných horách a (2) přirozený heterogenní ekosystém reliktní arkto-alpínské tundry v Krkonoších s převahou travin. První část týkající se smrku ztepilého je zaměřena především na laboratorní spektroskopii. K hodnocení smrkových porostů na regionální a globální úrovni je potřeba podrobných znalostí o jejich spektrálních vlastnostech na úrovni jehlic a výhonů, avšak pozemní průzkum je velmi časově náročný. K získání většího množství pozemních dat pro analýzy porostů by mohly pomoci otevřené spektrální knihovny. Problém však může nastat s porovnatelností spekter pořízených různými přístroji. Tato práce se zaměřila na srovnatelnost spekter naměřených spektroradiometrem v kombinaci s kontaktní sondou a dvěma integračními sférami (Paper 3) a prokázala, že spektra naměřená kontaktní sondou a integrační sférou pro smrkové jehlice jsou signifikantně odlišná, pro listnaté druhy s dorziventrálním typem listu (reprezentované tabákem) jsou též odlišná, ale průměrné hodnoty vegetačních indexů z nich odvozených se již pohybují v...
|
|
|
Využití hyperspektrálních dat ke klasifikaci vegetace alpínského bezlesí v Krkonoších
Andrštová, Martina ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Využití hyperspektrálních dat ke klasifikaci vegetace alpínského bezlesí v Krkonoších ABSTRAKT Diplomová práce je součástí projektu HyMountEcos, který se zabývá komplexním hodnocením ekosystémů v Krkonošském národním parku s využitím hyperspektrálních dat. Zájmovým územím je oblast alpínského bezlesí v Krkonošském národním parku (krkonošská tundra). Cílem práce bylo vytvoření podrobné metodiky klasifikace vegetačního pokryvu z hyperspektrálních dat senzoru AISA DUAL a APEX, nalezení klasifikátoru, který zlepší přesnost klasifikace oproti údajům z literatury, a porovnání přesností dosažených pomocí těchto dvou typů dat. Na data bylo aplikováno několik klasifikačních algoritmů (Spectral Angle Mapper, Linear Spectral Unmixing, Support Vector Machine, MESMA a Neural Net), výsledky klasifikací byly v následujícím kroku statisticky vyhodnoceny a porovnány. Jako nejpřesnější byla vyhodnocena metoda Neural Net, která poskytuje nejpřesnější výsledky pro data APEX (celková přesnost 96 %, Kappa koeficient 0,95) i AISA DUAL (celková přesnost 90 %, Kappa koeficient 0,88). Výsledná přesnost klasifikace (celková i pro některé třídy) dosáhla lepších výsledků, než jsou zmiňovány v literatuře Výstupem práce jsou také mapy vegetace alpínského bezlesí zpracované na žádost Správy Krkonošského národního parku, které budou...
|
|
|
Mapování vybraných druhů hornin vrcholových partií Krkonoš s využitím laboratorní a obrazové spektroskopie
Kubečková, Jana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Mapování vybraných druhů hornin vrcholových partií Krkonoš s využitím laboratorní a obrazové spektrosokopie Abstrakt Tato práce se zabývá geologickým mapováním vrcholových partiích Krkonoš. Byla hodnocena čtyři zájmová území - v západní části Krkonoš se jedná o oblast Vysokého kola a Harrachových kamenů a ve východní části se jedná o oblast Sněžky a oblast Kozích hřbetů. Hlavním zdrojem dat jsou letecká hyperspektrální data pořízená senzorem APEX, dále byla využita pozemní měření spekter kamenných moří a geologických výchozů a laboratorní měření spekter jednotlivých v terénu nasbíraných vzorků hornin a lišejníků. Praktická část je zaměřena na klasifikaci hornin a lišejníků ve vybraných oblastech pomocí čtyř klasifikačních metod: SAM, SID, MESMA a LSU. Součástí práce je také vytvoření unikátní spektrální knihovny pro sledované oblasti která obsahuje jak spektra čistých hornin, tak spektra hornin smísených v různém poměru s lišejníky. Výstupem práce je porovnání přesnosti jednotlivých použitých klasifikačních metod, zhodnocení vlivu lišejníků na výsledky klasifikace, zmíněná spektrální knihovna a mapy výskytu klasifikovaných hornin v zájmových územích. Klíčová slova: klasifikace, kamenná moře, hyperspektrální data, spektrální mísení, lišejníky, Krkonoše
|
|
|
Vývoj ledopádu v Labské rokli v období 2014-2016
Švec, Matěj ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šťastná, Petra (oponent)
Hlavním cílem této práce je charakterizovat ledopád v Labské rokli z hlediska jeho morfologie a typů ledových struktur. Popsat jeho vývoj v průběhu zimní sezóny a analyzovat vliv meteorologických faktorů. Pomocí sekvenčního fotografování a měření 3D skenerem během zimních sezón 2014/15 a 2015/16 byly získány hodnoty objemů ledopádu, které byly srovnány s daty z teplotních čidel pod ledopádem a v jeho blízkosti. Srovnání proběhlo také s daty z meteorologické stanice Labská bouda. Sledovaný ledopád vykazoval v první části svého vývoje velmi rychlý růst, následovaný stabilní fází, typickou malými výkyvy a reakcemi na okolní podněty. V třetí fázi docházelo k rychlému úbytku jak epizodními událostmi, kdy se uvolnil větší kus ledu, tak postupným táním. Z hlediska faktorů ovlivňující objem ledopádu se potvrdil velmi výrazný vliv teploty. Úzká spojitost byla nalezena mezi objemem ledu a výškou sněhové pokrývky. Ukázalo se, že vyšší výška sněhu umožňuje oddálení stabilní fáze a tedy větší akumulace ledu. V úbytkové fázi byl velmi patrný vliv globálního záření a trvání slunečního svitu, který pravděpodobně zesilovala žulová stěna akumulací přijatého tepla. Zároveň se také potvrdil předpoklad volně visícího ledu, jako nejméně stabilní struktury. Naopak nejdéle se udržel položený led. Kromě zásadního vlivu...
|
|
|
Laboratory/Field Spectroscopy and Remote Sensing Image Data for Vegetation Studies
Červená, Lucie ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent) ; Müllerová, Jana (oponent)
Dominantní druhy vegetace dvou strukturálně a funkčně odlišných horských ekosystémů byly studovány pomocí laboratorní a terénní spektroskopie a obrazových dat dálkového průzkumu Země: (1) člověkem ovlivněný homogenní stálezelený jehličnatý les reprezentovaný porostem smrku ztepilého v Krušných horách a (2) přirozený heterogenní ekosystém reliktní arkto-alpínské tundry v Krkonoších s převahou travin. První část týkající se smrku ztepilého je zaměřena především na laboratorní spektroskopii. K hodnocení smrkových porostů na regionální a globální úrovni je potřeba podrobných znalostí o jejich spektrálních vlastnostech na úrovni jehlic a výhonů, avšak pozemní průzkum je velmi časově náročný. K získání většího množství pozemních dat pro analýzy porostů by mohly pomoci otevřené spektrální knihovny. Problém však může nastat s porovnatelností spekter pořízených různými přístroji. Tato práce se zaměřila na srovnatelnost spekter naměřených spektroradiometrem v kombinaci s kontaktní sondou a dvěma integračními sférami (Paper 3) a prokázala, že spektra naměřená kontaktní sondou a integrační sférou pro smrkové jehlice jsou signifikantně odlišná, pro listnaté druhy s dorziventrálním typem listu (reprezentované tabákem) jsou též odlišná, ale průměrné hodnoty vegetačních indexů z nich odvozených se již pohybují v...
|
|
|
Vývoj ledopádu v Labské rokli v období 2014-2016
Švec, Matěj ; Engel, Zbyněk (vedoucí práce) ; Šťastná, Petra (oponent)
Hlavním cílem této práce je charakterizovat ledopád v Labské rokli z hlediska jeho morfologie a typů ledových struktur. Popsat jeho vývoj v průběhu zimní sezóny a analyzovat vliv meteorologických faktorů. Pomocí sekvenčního fotografování a měření 3D skenerem během zimních sezón 2014/15 a 2015/16 byly získány hodnoty objemů ledopádu, které byly srovnány s daty z teplotních čidel pod ledopádem a v jeho blízkosti. Srovnání proběhlo také s daty z meteorologické stanice Labská bouda. Sledovaný ledopád vykazoval v první části svého vývoje velmi rychlý růst, následovaný stabilní fází, typickou malými výkyvy a reakcemi na okolní podněty. V třetí fázi docházelo k rychlému úbytku jak epizodními událostmi, kdy se uvolnil větší kus ledu, tak postupným táním. Z hlediska faktorů ovlivňující objem ledopádu se potvrdil velmi výrazný vliv teploty. Úzká spojitost byla nalezena mezi objemem ledu a výškou sněhové pokrývky. Ukázalo se, že vyšší výška sněhu umožňuje oddálení stabilní fáze a tedy větší akumulace ledu. V úbytkové fázi byl velmi patrný vliv globálního záření a trvání slunečního svitu, který pravděpodobně zesilovala žulová stěna akumulací přijatého tepla. Zároveň se také potvrdil předpoklad volně visícího ledu, jako nejméně stabilní struktury. Naopak nejdéle se udržel položený led. Kromě zásadního vlivu...
|
|
|
Využití hyperspektrálních dat ke klasifikaci vegetace alpínského bezlesí v Krkonoších
Andrštová, Martina ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Využití hyperspektrálních dat ke klasifikaci vegetace alpínského bezlesí v Krkonoších ABSTRAKT Diplomová práce je součástí projektu HyMountEcos, který se zabývá komplexním hodnocením ekosystémů v Krkonošském národním parku s využitím hyperspektrálních dat. Zájmovým územím je oblast alpínského bezlesí v Krkonošském národním parku (krkonošská tundra). Cílem práce bylo vytvoření podrobné metodiky klasifikace vegetačního pokryvu z hyperspektrálních dat senzoru AISA DUAL a APEX, nalezení klasifikátoru, který zlepší přesnost klasifikace oproti údajům z literatury, a porovnání přesností dosažených pomocí těchto dvou typů dat. Na data bylo aplikováno několik klasifikačních algoritmů (Spectral Angle Mapper, Linear Spectral Unmixing, Support Vector Machine, MESMA a Neural Net), výsledky klasifikací byly v následujícím kroku statisticky vyhodnoceny a porovnány. Jako nejpřesnější byla vyhodnocena metoda Neural Net, která poskytuje nejpřesnější výsledky pro data APEX (celková přesnost 96 %, Kappa koeficient 0,95) i AISA DUAL (celková přesnost 90 %, Kappa koeficient 0,88). Výsledná přesnost klasifikace (celková i pro některé třídy) dosáhla lepších výsledků, než jsou zmiňovány v literatuře Výstupem práce jsou také mapy vegetace alpínského bezlesí zpracované na žádost Správy Krkonošského národního parku, které budou...
|
|
|
Mapování vybraných druhů hornin vrcholových partií Krkonoš s využitím laboratorní a obrazové spektroskopie
Kubečková, Jana ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Mapování vybraných druhů hornin vrcholových partií Krkonoš s využitím laboratorní a obrazové spektrosokopie Abstrakt Tato práce se zabývá geologickým mapováním vrcholových partiích Krkonoš. Byla hodnocena čtyři zájmová území - v západní části Krkonoš se jedná o oblast Vysokého kola a Harrachových kamenů a ve východní části se jedná o oblast Sněžky a oblast Kozích hřbetů. Hlavním zdrojem dat jsou letecká hyperspektrální data pořízená senzorem APEX, dále byla využita pozemní měření spekter kamenných moří a geologických výchozů a laboratorní měření spekter jednotlivých v terénu nasbíraných vzorků hornin a lišejníků. Praktická část je zaměřena na klasifikaci hornin a lišejníků ve vybraných oblastech pomocí čtyř klasifikačních metod: SAM, SID, MESMA a LSU. Součástí práce je také vytvoření unikátní spektrální knihovny pro sledované oblasti která obsahuje jak spektra čistých hornin, tak spektra hornin smísených v různém poměru s lišejníky. Výstupem práce je porovnání přesnosti jednotlivých použitých klasifikačních metod, zhodnocení vlivu lišejníků na výsledky klasifikace, zmíněná spektrální knihovna a mapy výskytu klasifikovaných hornin v zájmových územích. Klíčová slova: klasifikace, kamenná moře, hyperspektrální data, spektrální mísení, lišejníky, Krkonoše
|
|
|
Horská turistika v Krkonoších
Nechybová, Helena ; Petrů, Zdenka (vedoucí práce) ; Kalábová, Markéta (oponent)
Cílem této práce je popsat a zhodnotit aktuální podmínky pro horskou turistiku v Krkonoších, stanovit předpoklady pro její budoucí podobu a rozvoj, podat ucelené a komplexní informace o stavu jednotlivých složek cestovního ruchu. Práce je zpracována formou deskripce, v rámci níž jsou popisovány jednotlivé prvky cestovního ruchu související s horskou turistikou, případně doplněny o příklady a následně analyzovány pomocí SWOT analýz. Na základě těchto analýz je zhodnocena současná situace a možnosti budoucího vývoje horské turistiky.
|
host ::
RSS.